TEACCH program

TEACCH Ukazování částí těla psa
Rozeznávání částí těla psa s pomocí fotogragie

TEACCH program – filozofie a zásady

Individuální přístup k dětem

TEACCH (Treatment and Education of Autistic and Communication Handicapped Children – péče a vzdělávání dětí s autismem a dětí s problémy v komunikaci /volně přeloženo/)

  • Aktivní generalizace dovedností (prostupnost školního a domácího prostředí)
  • Úzká spolupráce s rodinou
  • Integrace autistických dětí do společnosti
  • Přímý vztah mezi ohodnocením a intervencí
  • Pozitivní přístup i k dětem s problematickým chováním, aktivní snaha o pedagogickou intervenci vedoucí ke zlepšení chování

Stěžejní body, o které se opírá metodika TEACCH programu:

Fyzická struktura

velmi názorná organizace fyzického prostoru a pracovních úkolů. Nábytek a pracovní pomůcky jsou uspořádány tak, že umožňují dítěti chápat vhledem, nemusí se řídit tedy jen podle verbálních pokynů. Zvyšuje se schopnost orientace dítěte, jeho samostatnost, snižuje se úzkostnost, nejistota a dyskoncentrace.

Vizuální podpora

důraz je kladen na informace ve vizuální formě. I když dítě slovním pokynům rozumí, vizualizace umožní vyšší míru samostatnosti, podporuje rozvoj komunikačních dovedností a kompenzuje handicap v oblasti paměťových a pozornostních funkcí. Mezi prostředky které jsou využity k vizuální podpoře, patří procesuální schémata, denní režimy, barevné kódy či písemné pokyny.

Zajištění předvídatelnosti

vizuální znázornění času a předvídatelnost posloupnosti činností jsou zajištěny pomocí pracovních a denních schémat a režimů. Kromě snížení úzkostnosti a získání větší jistoty přispívají režimy k chápání vztahů mezi konkrétní činností a symbolem, tím pádem vytváří vhodnou půdu pro chápání smyslu komunikace.

Strukturovaná práce pedagoga

informace o postupech a výsledcích práce jsou pečlivě zaznamenávány a jsou přínosné pro kvalitní plánování práce, spolupráci mezi terapeutem, učiteli a rodiči.

Práce s motivací

dítě musí získat důvod, proč má pracovat. Pozitivní motivace funguje lépe než trest. U lidí s PAS obvykle fungují (hlavně zpočátku) pouze materiální odměny (sladkost, oblíbená hračka nebo činnost). Nutné je začínat s vyšší frekvencí odměn, teprve postupně lze jejich četnost redukovat, či přejít na sociální odměňování.” (Thorová, 2006, str. 385 – 386)

Praktická aplikace TEACCH

Dětem je ve školce vytvořen systém, který odpovídá dítěti na otázky KDY, KDE, CO, JAK a JAK DLOUHO bude dělat. Situace, které dítě musí řešit, jsou ve struktuře uzpůsobeny tak, aby bylo na první pohled zřejmé, co po dítěti chceme. V místnostech, které jsou dětem k dispozici, jsou jasně vymezeny oblasti, kde se odehrávají určité činnosti (speciální stůl na výtvarné činnosti, jídelní stůl, koutek na hraní, odpočívání, komunikační chvilky u klavíru, místnost pro individuální práci). Pro zviditelnění a vymezení průběhu času a jednotlivých činností se využívají režimy dne, režimové předměty či karty, procesuální schémata, minutky.

Dětem jsou sestavovány individuální režimy dne, které jsou znázorněny pomocí konkrétních předmětů, fotek či piktogramů označujících jednotlivé činnosti. Jednotlivé činnosti v dopoledním programu se řadí vždy ve stejném pořadí. Zajišťuje se tím struktura času a předvídatelnost situací a činností, které děti čekají. Na jakékoliv změny v programu se děti připravují předem.

Každý den ráno mají děti připravenou určitou výtvarnou činnost. Poté následují hry, které jsou přizpůsobené možnostem i zálibám každého dítěte. Ranní aktivity zakončuje komunikační chvilka spojená se zpíváním a hraním na rytmické nástroje. Po svačině následuje odpočinek s poslechem hudby a pak pravidelné cvičení, které probíhá formou překážkové dráhy. Děti cvičí podle svých individuálních vlastností maximálně v tříčlenných skupinkách. V průběhu dopoledne dochází každé dítě s učitelkou do speciální pracovny, kde probíhá individuální rozvoj pracovních, kognitivnícha řečových schopností a dovedností. V odpoledních hodinách, po odpočinku na lůžku využívají děti individuálně počítačové výukové programy a provádí se nácvik společenských her.

Canisterapie probíhá ve školce jednou týdně. Realizuje se ve zcela prázdné místnosti, takže se minimalizují vjemy, které by mohly odvádět pozornost dětí. Děti chodí ke psu individuálně s paní učitelkou, délka setkání je také individuální, vždy se snažíme, aby zakončení bylo pro dítě pozitivní. Několik fotografií z těchto setkání najdete v této galerii.

Průběh canisterapie

  • Dítě si bere režimovou kartu s fotografií psa z denního režimu a jde do místnosti označené stejnou fotografií.
  • Fotografii dává nebo lepí na místo k tomu určené.
  • Následuje přivítání, podání ruky, snaha o oční kontakt s canisterapeutem a potom přivítání se psem.
  • Pokud dítě se psem komunikuje, snažíme se, aby se na něj také dívalo.
  • Individuální program trvající asi 15 až 20 min.
  • Rozloučení se psem a se psovodem.